LIPARSKÉ OSTROVY za KAČKU

Šest Liparských ostrovů ze sedmi a kousek Sicílie za jeden tyden: dechberoucí erupce legendární sopky Stromboli, historické centrum Lipari, úžasnej kráter a termální prameny Vulcana, odlehlé Filicudi, Salina a Alicudi, nejvzdálenější ostrůvek, na který někdy až 14 dní není žádné jiné spojeni než vrtulníkem..

Černé písečné pláže a nádherně čisté moře, neuvěřitelně bujná zelená i všemi barvami hýřící vegetace, poctivá porce Aperolu na každém rohu, ochotní a milí lidé. To vše jsou Liparské ostrovy, tedy sopečné ostrovy ležící v Tyrhénském moři u severního pobřeží Sicílie. A ještě něco! Liparské ostrovy nejdou ZA KAČKU! Ale i tak jsem se snažila o minimální rozpočet a ten je jak v itineráři, tak i v závěru.

Liparské ostrovy nebo také Aiolské ostrovy (Isole Eolie) leží v aktivním vulkanickém pásmu při severním pobřeží Sicílie. Pod hladinou Tyrhénského moře se zde táhne podmořský sopečný útes, ze kterého se zvedá skupina sedmi ostrovů: Vulcano, Lipari, Panarea, Salina, Stromboli, Alicudi a Filicudi. Ostrovy jsou zcela vyhaslé nebo skoro vyhaslé sopky. Stopy vulkanické činnosti v této oblasti jsou na každém kroku a jsou více než dva miliony let staré, přičemž stáří samotných ostrovů je přibližně 350 000 let. Nejaktivnější a také nejznámější činnou sopkou Liparského souostroví je Stromboli, jejíž erupce lze pozorovat několikrát za hodinu. Celé souostroví bylo v roce 2000 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO a za sebe musím říct, že jak jsem si kdysi poprvé na Santorini uvědomovala při pohledu na kalderu, že stojím uprostřed sopečného kráteru, tak tady to vidíte, cítíte (síra), jezdíte po tom, chodíte po tom, ležíte na tom a dennodenně ve sprše drhnete z noh neustále.

TERMÍN:‌ ‌

‌

29.6. - 7.7.2021 ‌

‌

PROČ‌ LIPARSKÉ OSTROVY?‌ ‌

Protože jsem si po zakoupení týdenní Sicílie uvědomila, že moje léto bude z pracovních důvodů (a taky než se uklidní tlak na nás neočkované) na další cesty velice omezené a nyní je poslední možnost užít nějaký delší letní trip. Rozhodla jsem se tedy nechat propadnout zpáteční letenku z Catanie, zakoupit další o týden později a dalších velkorysých 8 nocí věnovat pro mě dosud neznámým Liparských ostrovům. Ty mě lákaly už delší dobu a po rozhodnutí vidět je a současně nedostatku informací o nich na webu, ještě víc. Většina dostupných zdrojů byly jen poznávací zájezdy cestovních kanceláří nebo popis výstupu na sopku Stromboli, o ostatních ostrovech tohoto souostroví v podstatě ani čárka. Přede mnou tedy docela neznámá a průzkum na vlastní pěst..

Druhou část sicilského tripu jsem absolvovala sama, a protože mé rozhodnutí si cestu takto natáhnout bylo dost spontánní a dost na poslední chvíli, neměla jsem tentokrát na chystání podkladů k cestě čas. Celý trip samozřejmě měl nějakou kostru a předpokládaný itinerář, ovšem skutečnost byla opravdu o improvizaci a reakcích na zjištěné plavební řády a ceny v dané lokalitě.

….no a když jsem u těch cen, tak hned na úvod - Liparské ostrovy rozhodně nejdou úplně za kačku! Ostatně asi i proto je týdenní cesta na Lipari s CK do hotelu se snídaní, zahrnující 3- 4 ostrovy (anezahrnující vstupy, útratu a většinu jídla) v ceně okolo 35 - 40 tisíc...

‌

LETENKY‌ ‌NA LIPARSKÉ OSTROVY/SICÍLII

‌

Letenku ‌do‌ Catanie ‌jsem kupovala ‌u‌ ‌‌Wizzair‌,‌ ‌a ‌to‌ ‌s‌ ‌odletem‌ ‌v‌ úterý z Vídně a návratem za týden opět v úterý do Vídně. Cena zpáteční letenky tak byla celkem 499 Kč. ‌

Následně jsem pozměnila plány a dokoupila zpáteční letenku o týden později. I tentokrát s příletem do Vídně, alep s mezipřistáním v Malpensa. Šlo o kombinaci letů Wizz (Catania - Malpensa 4,9 €) a Ryanair (Malpensa - Vídeň 8 €).

‌

‌

COVID‌ ‌SITUACE‌ ‌-‌ ‌OPATŘENÍ‌ ‌

‌

Platí totéž co pro Sicílii:

Na Sicílii a tudíž i na Liparské ostrovy, stejně jako do celé Itálie, byla‌ ‌v‌ ‌době‌ ‌mé cesty ‌povinná‌ ‌registrace‌ ‌prostřednictvím‌ ‌online‌ ‌

formuláře‌‌. Odkaz k registraci a získání QR kódu je zde: https://app.euplf.eu/#/

Chtějí zde vědět: jméno, příjmení, adresu, místo narození, zemi, ze které odlétáte, název letecké společnosti, číslo letu, číslo sedadla, ID doklad + číslo dokladu (pas nebo občanka), telefonní kontakt a e-mail. Formulář má opět asi šest stránek a pokud ho budete dělat na počítači v českém překladu, je to fakt legrace! Třeba naši krásnou zemi najdete sice s názvem Česká republika, ale s úplně jinou vlajkou a po odkliknutí vám tam skočí Belize. Naopak, když kliknete na Spojené státy americké, u kterých je naše česká vlajka, naskočí Česká republika. Nedejte se, zvládnete to. Pokud se tomu chcete vyhnout, může pomoci vyplnit to v anglickém jazyce, to znamená vypnout na googlu překladač. Mám takové tušení, že ty veselé hříčky dělá právě překladač.

Než začnete vyplňovat data pro QR kód, musíte zadat emailovou adresu a nějaké své heslo = tedy zaregistrovat se. Obratem vám na zadaný e-mail přijde nový link do formuláře, zde se znovu přihlásíte a už vyplňujete. Jakmile vyplníte poslední stranu s údaji, přijde vám obratem QR kód na e-mail.

Po výstupu z letadla v Catanii absolutní covidové nic. Žádné kontroly, teploty, formuláře, úředníci. Prostě jen prolítnout halou a fičet si pro auto. Prostě opět postcovidová pohoda.

Při využívání trajektové dopravy z pevninské Sicílie na jednotlivé ostrovy nebo plavby mezi těmito ostrovy není potřeba dokládat žádný doklad o bezinfekčnosti nebo doklad o očkování proti Covid. Jediné, co je potřeba, je zadat své jméno. To ale vůbec nikdo nekontroluje, takže si můžete v podstatě vymyslet jakoukoliv zdrobnělinku nebo vtípek, který chcete na své palubní jízdence mít…

Na palubě všech trajektů je povinnost nosit roušku, přičemž tuto skutečnost čas od času zkontroluje někdo z personálu. Pokud ji máte alespoň na půl žerdi, nechají vás v klidu být.

NA LIPARECH:

Platí totéž, co všude jinde ve světě na ostrovech. Tedy to, že na co se alespoň trochu dbá na pevnině, to má na ostrově každý na háku. Roušky zde nosí akorát zbytečně uvědomělí turisté, jinak z místních téměř nikdo. Dokonce ani obsluha v restauracích už si s rouškou nedělá žádné starosti a nenosí ji ani pod bradou.

Lidé se schází na ulicích, v restauracích… Všichni se vřele objímají, líbají – prostě Itálie. Restaurace a zahrádky praskají ve švech. Památky i pláže jsou otevřené a praskají ve švech. Nehraje se zde ani na roušky ani na sociální distanc.

DOPRAVA Z/ NA LIPARI

Na Liparské ostrovy se dá dostat několika způsoby. Já navázala na předchozí trip s využitím leteckého spojení na Sicílii, konkrétně do města Catanie. Z tohoto letiště pak přesun místní hromadnou dopravou (vlak) do jednoho z přístavních měst na severu, odkud se lze prostřednictvím trajektu na Liparské ostrovy dopravit. Těmito přístavy jsou přístav Messina a Milazzo.

Osobně doporučuji přístav Milazzo (vlak z Catnie za 9,9 €), protože toto město je opravdu krásné a je zde i levné ubytování k večernímu přespání před cestou na ostrovy nebo naopak k přespání po dřívějším návratu z ostrovů. Zároveň z Milazza jezdí mnohem víc trajektů než z vedlejší Messiny a cena je také nižší, protože odtud jsou Lipari podstatně blíž.

Liparských ostrovů je přesně sedum. Ten nejbližší k pevnině Sicílie je ostrov Vulcano. Další v pořadí je ostrov Lipari. Třetí v pořadí je ostrov Salina a další ostrovy jsou od Saliny nalevo a napravo. Na levou stranu jsou to ostrovy Filicudi a Alicudi, na pravou stranu pak ostrov Panarea a Stromboli.

Já jsem vybrala jako první ostrov ten, který je nejblíž k pevnině, tedy ostrov Vulcano. Cena jedné plavby trajektem v jednom směru pro jednu osobu je 20 €. Od toho lze odvodit další ceny místní trajektové dopravy..

Přesun z ostrova Vulcano na sousední Lipari byl nejlevnější položkou, a to necelých 5 €.

Přesun z ostrova Lipari na nejvzdálenější levostranně situovaným ostrov Alicudi stál téměř 19 €, což je opravdu masakr. Stejně tak doprava na opačnou stranu (pravou) na vzdálenější ostrov Stromboli vychází na obdobnou částku, tedy okolo 19 € v jednom směru. S ohledem na to, že jsem procestovala 6 ostrovů a na jednom jediném neprobádaném dvakrát alespoň zastavila trajektem, mohu říci jediné: po zakoupení lístků v pokladně vám tiket zkontrolují před nástupem na palubu (vám a dalšími desítkám cestujících), ale nikdo nekontroluje, do jaké stanice máte tiket koupen.. Na základě osobní zkušenosti doporučuji jediné: kupte si vždy lístek do nejbližší možné stanice na vaší trase a jeďte do té nejvzdálenější. Takto můžete ušetřit až 15 € na jedné cestě.

Konkrétně to znamená, že si z Lipari nekoupíte na Alicudi jízdenku za 19 €, ale koupíte tiket na ostrov Salina, kde to staví jako první. Ten vás vyjde na necelých 8 €, přičemž pokračujete až na nejvzdálenější ostrov, kde v naprostém klidu a pohodě vystoupíte.

Pokud se budete z nejvzdálenějšího ostrůvku vracet zpátky na sicilskou pevninu, můžete ušetřit opravdu balík. Já měla mít návrat ze Stromboli do přístavu Milazzo za skoro 30 €, místo toho jsem si koupila ze Stromboli tiket za 11 € na sousední ostrov Panarea a do Milazza jsem v klidu doplula s úsporou téměř 20 €. Opravdu nemějte žádný strach - to, kam pluje každý pasažér, je posádce lodi naprosto ukradené. Hlavně mějte pod bradou roušku..

Návrat jsem měla stejný jako příjezd na Liparské ostrovy, tedy ze zmíněného ostrova Stromboli trajektem do Milazza a odtud potom vlakem zpátky do Catanie. Vlak na trase Milazzo - Catania stojí 9,9 € v jednom směru a jede dvě až tři hodiny (podle toho na jak rychlý spoj natrefíte). Frekvence tohoto vlakového spojení je poměrně hustá, zhruba každé dvě hodiny.

Z Milazza se dá do Catanie dojet i přímým autobusem (tyto autobusy zastavují přímo před východem z trajektu), ale cena nižší není, zatímco pohodlí rozhodně ano. Vlak je klimatizovaný, mnohem méně lidí, možnost zajít na WC a hlavně stoleček na nápoje..

Z Milazza jede vlak přímo na letiště, ale pokud se rozhodnete (stejně jako já) dát ještě den dva městu Catania, pak vystupte na catánském hlavním nádraží. To je v podstatě v centru, dojdete tam loudavou chůzí za zhruba 15 minut. No a pak z centra na letiště Catanie autobusovou linkou číslo 524, která staví cca 300 metrů od letiště (na ulici "Via Santa Maria Goretti"), cesta asi 20 minut, bus jezdí do 22.30 hodin a jízdenka stojí 1 € (oproti autobusu za 4 €).

UBYTOVÁNÍ NA LIPARSKÝCH OSTROVECH

Bydlela jsem zde:

1. noc: MILAZZO: ubytování zde

Moje hodnocení: kousek od přístavu a kousek od zastávky autobusu. Pod okny super atmosféra starého města, skvělá wifi, super majitel a bezproblémový check in i check out. Koupelna výborná - s balkonem, pračkou a sušákem. K dispozici ložnice a kuchyň s terasou. Plně vybavená, navíc se snídaní a vodou v lednici. Klimatizace i větrák. Vřele doporučuji.

2. noc: VULCANO: ubytování zde

Moje hodnocení: apartmán s kuchyní na balkoně, čistý a velký, fajn koupelna s fénem, blbá wifi, naprosto super a ještě jednou super bazén s výhledem na kráter. Rozhodně doporučuji!!

3. - 5. noc: LIPARI: ubytování na 3 noci zde

Moje hodnocení: Nejlepší a nejnezapomenutelnější ubytko celé cesty. Je to sice dál z centra (sámošky, vinotéky atd.), ale rozhodně to není zajížďka delší jak 15 minut, přičemž ubytování je podstatně levnější a krásnější, než ta přímo ve městě kolem rušných ulic. Ubytování je skoro jak bydlet uprostřed botanické zahrady - všude nádherné květy, keře a pod mou teráskou zahrada s rajčaty, petrželí a grepy. Je zde samostatný vchod s parkováním, ložnice, kuchyň a koupelna - vše se samostatným vchodem z terasy, která nabízí naprosto luxusní výhled na moře a okolní ostrovy. Na terásce jak jídelní stůl, tak i lehátka na opalování a venkovní sprcha coby boží bonus. Pohled na okénko v koupelně, ze kterého je vidět sousední ostrov Vulcano, kde jsem bydlela včera, to je opravdu výhled k nezaplacení‼ K dispozici pračka, fén, kosmetické potřeby a plně vybavená kuchyň. Wifi super.

6. noc: STROMBOLI: ubytování zde

Moje hodnocení: hned u přístavu a současně v centru, čisté moderní pokoje, klimatizace, super koupelna s dobrým proudem vody (teplé), hygienické potřeby i fén, balkon, který je ale bez výhledu. Snídaně perfektní - pestrá a bohatá, ale covidové servírování k smíchu.. Určitě ale doporučuji, jen si zde nedávejte Aperol (předražený).

7. - 8. noc: CATANIA: ubytování zde

Moje hodnocení: naprosto topové ubytování v úplném centru města. K hlavním památkám 2 min chůze, pod okny boží restaurace a vůbec nádherná vyhlídka do uličky starého města. Naprosto senzační loft s prima koupelnou, hyg.potřebami, fénem a balkonem, který je sice malinký, ale má skvělou atmosféru a vyhlídku. Klimatizace i větrák, lednice, dobrá wifi. Snídaně se podává v restauraci 2 min chůze od apartmánu a majitel budovy je nesmírně milý a ochotný (vytiskne, poradí, zařídí, pomůže). Budova nádherně udržovaná, voňavá - prostě senzace.

JÍDLO NA LIPARSKÝCH OSTROVECH

Položka jídlo a pití je v podstatě jediná, kde můžete ve svém rozpočtu výrazně ušetřit. Pokud na rozpočet nehledíte, určitě si dopřejte posezení v místních tavernách. Skoro všude dostanete výborné mořské plody a ještě lepší Aperol. Za mořské plody zaplatíte od 15 € vejš. Jak říkám - žádná hitparáda to zde cenově není, na každém ostrově jsou ale sámošky. Samozřejmě platí, že čím menší ostrov, tím menší sámošky a vyšší ceny.

1/ APEROL - Cena Aperolu se zde pohybuje od 6 do 11,5 €, což je opravdu balík! Obvykle k němu ale dostanete nějakou formu občerstvení grátis. Často jsou to oříšky, brambůrky, tyčinky, olivy, sušená rajčate...někdy je to ale i takový talíř dobrůtek, jako na fotce níže. Ten mi donesli konkrétně na Liparech, a to hned 3x po sobě. Když je hlad no...

2/ ARANCINI - plněné rýžové kuličky, které jsou smažené ve strouhance. Měla jsem - zasytí to, ale žádná hitparáda, kterou si nesmíte nechat ujít, to není.

3/ PIZZA - od 8 do 15 €. Ne nadarmo se říká, že nejlepší pizza je v Itálii. Tady to každej pochopí na vlastní chuťové buňky. Pizza je opravdu flák křehkého a tenoučkého těsta, na kterém je hromada všeho, co si vyberete. Pro jednoho člověka je sníst jednu pizzu opravdu náročná práce!

4/ ZMRZLINA - klasická italská povinnost! Za mě vede všude pistáciová a ani to nebylo jinak. Cena kopečku okolo 3 €, ale jak všichni dobře víme, není kopeček jako kopeček. A ten Italeskej je proti tomu českému "osmitisícovka"..

5/ MUŠLE - pro mě nejvíc mořskej zážitek z celých Lipar! Pochutnala jsem si na nich v přístavu Milazzo, konkrétně v restauraci jménem Urban. Cena okolo 10 €, ale porce mušlí, se kterou jsem bojovala skoro hodinu. Chuťová senzace a zážitek, na který budu ještě hodně dlouho vzpomínat.

6/ PASTA VONGOLE - těstoviny s mušlemi a mořskými plody. Jídlo moc dobré, syté a pokud si ho neobjednáte na malém ostrůvku v od civilizace nejvzdálenější taverně, tak i celkem cenově přijatelná záležitost :)

ITINERÁŘ:

DEN 1 - úterý 29.6.2021: CATANIA - MESSINA - MILAZZO (nocleh)

MILAZZO

DEN 2 - středa 30.6.2021: VULCANO (nocleh)

OSTROV VULCANO

1, VULCANO PORT

2, GRAN CRATER

3, MAJÁK GELSO VULCANO

Maják je asi vůbec nejzchátralejší stavbou, jakou jsem na Liparských ostrovech viděla. Mezi majáky, které jsem viděla ve svém životě (a není jich vůbec málo!), svojí zchátralostí rozhodně vede. Měla jsem chvilku opravdický strach, když jsem lezla do otevřených dveří budovy. Vypadalo to jako feťácký doupě - urvaný radiátor, matrace, odpadky, obaly od alkoholu (nic proti alkoholu!)... Pro milovníky urbex staveb dobrý, pro mě - strašná škoda a zmar. Budova je na nádherném místě, ostatně jako každý maják, a mohl by to být opravdu cíl par excellence. Jsem ráda, že jsem k němu dojela, ale rozhodně to nedoporučuji jako zajímavý turistický cíl. Spíše jen jako ukázku toho, kam lze krásnou stavbu zanedbaností dovézt.

4, HŘBITOV

5, GEOTERMÁLNÍ PRAMENY

Ubytování zde: zde

Moje hodnocení: apartmán s kuchyní na balkoně, čistý a velký, fajn koupelna s fénem, blbá wifi, naprosto super a ještě jednou super bazén s výhledem na kráter. Rozhodně doporučuji!!

DEN 3 - čtvrtek 1.7.2021: VULCANO - LIPARI (nocleh)

DEN 4 - pátek 2.7.2021: LIPARI (nocleh)

VULCANO

LIPARI

Ubytování doporučuji dále od města Lipari, ideálně někde v kopcích s nádhernou vyhlídkou na okolní ostrovy.

Bydlela jsem 3 noci zde.

Moje hodnocení: Je to sice dál z centra (sámošky, vinotéky atd.), ale rozhodně to není zajížďka delší jak 15 minut, přičemž ubytování je podstatně levnější a krásnější, než ta přímo ve městě kolem rušných ulic. Tohle ubytování je skoro jak bydlet uprostřed botanické zahrady - všude nádherné květy, keře a pod mou teráskou zahrada s rajčaty, petrželí a grepy. Je zde samostatný vchod s parkováním, ložnice, kuchyň a koupelna - vše se samostatným vchodem z terasy, která nabízí naprosto luxusní výhled na moře a okolní ostrovy. Pohled na okénko v koupelně, ze kterého je vidět sousední ostrov Vulcano, kde jsem bydlela včera, to je opravdu výhled k nezaplacení‼ K dispozici pračka, fén, kosmetické potřeby a plně vybavená kuchyň. Wifi super.

DEN 5 - sobota 3.7.2021: LIPARI - ALICUDI - FILICUDI - SALINA - LIPARI (nocleh)

ALICUDI

FILICUDI

SALINA

DEN 6 - neděle 4.7.2021: LIPARI - STROMBOLI (nocleh)

STROMBOLI

DEN 7 - pondělí 5.7.2021: STROMBOLI - MILAZZO - CATANIA (nocleh)

DEN 8 - úterý 6.7.2021: CATANIA (nocleh)

DEN 9 - středa 7.7.2021: CATANIA - MILAN MALPENZA - VÍDEŇ - BOŘITOV

ROZPOČET na osobu:

• letenky Catanie - Milano - Vídeň: 340 Kč

• 8x ubytování x cca 400 Kč noc: 3 200 Kč

• doprava (vlak, trajekty, auto): 3 300 Kč

• jídlo, pití a ostatní: 3 000 Kč

Celkem za 9 dní/8 nocí na LIPARSKÝCH OSTROVECH 9 850 Kč na osobu.

ZÁVĚREM

...z pláže opět busem na autobusák, pak do ubytka a po sprše směr večerní Catanie podruhé. Poslední den tripu, poslední večer. Melancholická nálada a bilancování, těšení se na moje smrady (čti Mikuláš, dva rozmazlení kocouři a jeden naprosto autonomní pes, na kterého funguje jen šustění potravinových obalů), současně nechuť vrátit se do covidosféry, nechuť vyprat špinavej cestovní batoh a přezout předražené nové žabky z Vulcana za lodičky a boty normálního života. Asi to tak máme všichni - na konci cesty smutek, nechuť návratu do normálu. U mě poslední rok přibyly ještě dva další pocity. První je to, že občas přemýšlím nad tím, co je vlastně normál a zda chci být ještě někdy normální… Druhá myšlenka je na to, že když rekapituluju cestu, chtěla bych ji odžít znovu. Ne lépe, ale jinak. Znovu, s větším klidem, méně stresu, méně honění se, méně užívání - více prožívání. Moct tak vrátit čas na začátek a ….Čas nejde vrátit, a to je věc, kterou si uvědomuju rok od roku víc. Taky to, že čas je to nejcennější, co máme. A jsem ráda, že mi to s každou rekapitulací každé mé cesty dochází.

Jestli jsem si včera myslela, že jsem zažila top strop atmosféru večerního města, tak jsem netušila, co se bude dít dnes. Dnes totiž běželo v televizi semifinále Mistrovství Evropy ve fotbale, kde hrála Itálie se Španělskem o postup…. A já si myslím, že zbytek je něco, co si zaslouží být v ZÁVĚRU…

Jak nevím do teď, co je ofsajd, tohle byl ten nejvíc stropovej zážitek tripu! Atmosféra nočního města je slovy nepopsatelná. Každá zahrádka, každá restaurace, každé náměstí - všude projektor nebo alespoň televize. Jedinej stůl nebyl nikde volnej!! U stolů až trojnásobný počet lidí, než by počet židlí dovoloval. Stoly se prohýbaly pod jídlem, drinky. Lidi na tváři úsměv a radost z dnešního dne, ale jakmile se na trávníku v TV dělo cokoliv zásadního, všechny oči se upřely jen tímto směrem. No a pak v jednom společném výdechu buď nesouhlasné zavrčení nebo naopak neuvěřitelná radost doprovázená nadšeným výkřikem, mnohdy i výskokem. Asi nemusím říkat, že Itálie postoupila a já asi nikdy nezapomenu na to, jak to zde slavili. Kolem historického centra motorky a auta s vlajkama, jako když jsme vyhráli Nagano my. Boží. Prostě boží být toho součástí! Boží vidět, jak jeden svět, jedna “malá” Itálie na chvíli zapomene na všechno ostatní. Dokonce i na Covid! Jak se nadchne, spojí a prožívá jednu bláznivou boží chvíli, která v kontextu dějin možná nic neznamená, ale pro ně je to teď absolutní všechno. Koukám na to s pusou dokořán, srdce mi vzrušením a nadějí buší a říkám si, že bych ten “postup do semifinále” - jedno jakýho - přála nám všem. Na chvilku vypnout covidov, vakcinační centra, roušky, rukavice a sociální distanc a nechat nás všechny skákat metr vysoko a objímat kohokoli, kdo se vedle nás jen mihne. Bez PCR testu, bez čestného prohlášení, bez tečky, otazníku, vykřičníku nebo ...nevím vlastně co teď frčí?! Bez přemýšlení. Impulzivně. Od srdce a bez rozumu. Prostě jen tak a ještě se sakra radostí.

Večerní procházka centrem a sklenice Aperolu, byť nejdražší z celého tripu s tou nejprotivnější obsluhou, byla navždy nezapomenutelná.